Indiánské loučení s prázdninami
1. září 2013, František Gregor
Naše fara se na konci prázdnin proměnila v indiánskou osadu I-ŠI-TA-WAI. Společně jsme se na přelomu měsíce zrní a měsíce lovu vydali po stopách starých Mohykánů, abych získali nazpět jejich zapomenutý poklad Nak – čirikawan. Cestou k pokladu na nás čekalo nejedno překvapení, spousta úkolů a nejrůznějších nástrah.
Náš společný víkend jsme zahájili ve čtvrtek večer dětskou mší svatou. Poté už na nás čekalo na farní zahradě tradiční opékání buřtů. Večer s námi strávili i naši dva bratři jáhni Jaroslav a Sylweter. Za soumraku nás indiánské bubnování svolalo do Teepee, kde nás přivítali čtyři indiáni z kmene Mohykánů, a naše dobrodružství konečně mohlo začít!
Nejprve jsme museli získat 6 šípů, které nám odkryly indicie, kde přesně je ukrytý poklad. K získání jednotlivých šípů bylo zapotřebí splnit rozmanité úkoly. Do jejich plnění jsme se vždy pustili s velkým nadšením. Jako odměnu za naši odvahu a vytrvalost nás starý Mohykán povozil po Labutím jezeře ve své kánoi. Večer jsme si také vyzkoušeli, jak se vaří jídlo na ohni v přírodě – rád jsem se ujal vedení jako šéfkuchař a s pomocí dětí jsme připravili výborný indiánský guláš. Každý večer jsme zakončili společnou modlitbou.
Pár dobrovolných odvážlivců dokonce i přespalo v Teepee.Během našeho putování po indiánských stopách jsme se snažili i více objevovat krásu a bohatství přírody a poznávat krajinu, kterou Bůh vytvořil kolem nás. Mnohému jsme se i přiučili – abychom vždy nemysleli jen sami nasebe, ale i na druhé,abychom se nebáli požádat o pomoc, uměli se dělit s ostatními, budovat vzájemné přátelství, dělat i drobné věc s láskou, umět si vážit lidí a živých tvorů kolem sebe a ještě mnohému dalšímu.
Chaloupka jsme zakončili nedělní mší svatou. V obětním průvodu jsme nesli dary, které jsme společně připravili nebo vybojovali: šípy,mapu,vlajku,kytici z přírodnin a obrázky.Myslím, že si každý z nás opět domů odnesl krásné zážitky.
