Farní chaloupka - Doba ledová
3. března 2013, Eliška Gregorová
Pokaždé když přijíždím na farní chaloupku, tak žasnu nedočkavostí, co mě tam asi čeká?!
Pokaždé když přijíždím na farní chaloupku, tak žasnu nedočkavostí, co mě tam asi čeká?! Je to, jako bych vcházela do nějakého příběhu, či co nikdy nevím, jaký žertík na mě vyskočí, jaké překvapení se na mě chystá. A najednou mě strhne okolí, ta atmosféra do jakého si zvláštního světa!
Prvně se rozkoukávám, snažím se splynout s prostředím, plním úkoly, které my byly dány, postupuji podle pokynů, začíná se mi to líbit, nechci, aby ten den skončil, ale večer odpadnu po té spoustě zážitků, unavená a nedočkavá na druhý den.
Další den je nový, jsem zase v plné síle bojovat a hrát tuto hru, tentokrát lovem mamuta. Opět jdu podle plánu, bojuju ze všech sil, až přijdu do cíle, celá vyhladovělá, porážím mamuta a opékám si něco k snědku a odcházím spokojená do své základny. Tam trávím volný čas s přáteli.
Po dobré večeři a modlitbě klidně usínám. Poslední den vstávám s otázkou proč to tak rychle uteklo? Posnídám a začínám si balit věci, abych stihla nedělní mši. Po mši svaté se všichni začínají rozcházet do svých domovů se spoustou zážitků a vzpomínek.
A tak vnímám chaloupku já!
