Filiální kostel na Křižánkách
HISTORIE HERÁLECKÉ FARNOSTI
Úryvky z farní kroniky:
Dějiny kostela v Herálci na Moravě – opis sdělení, které 17.11. 1969 poslal z Ivaně P. Rich. Toncr panu Adolfu Bezchlebovi, šoféru u lesního závodu v Herálci na Mor.
R. 1784 počato se stavbou tohoto nového chrámu Páně, na kterémžto místě od nepaměti po několik století stával kostel zasvěcený sv. Kateřině, p.m. Poněvadž kostelík onen byl sešlý a příliš malý, bylo třeba vystavěti nový. Všechen materiál ke stavbě daroval velkostatek, kromě potřebného kamení, které rolníci z lásky svezli. Z pokladny kostelní na zaplacení zedníků a dělníků poukázán byl obnos 1040 zlatých, než z peněz těchto nebylo vzato ničeho, neboť i z pokladny novoměstského panství byli zedníci a dělníci zaplaceni. Z rolníků každý po 8 dní svážel kamení, z morav. strany přidali ještě 3 dni, ostatní povozy všechny platilo panství. V tu dobu právě, kdy kostel začal se stavěti, byla představenou nadač. panství novoměst. pí Františka, vdova po Baronu ...., rozena baronka Růžovská z Růžovic. Za jejího života položeny základy pro nový kostel k úctě sv. Kateřiny, p.m. Tehdejší lokální kaplan Florián Piržina vykonav příslušné modlitby, položil s Janem Bayerem, purkrabím panství – do základu první kámen v boku se strany evangelní. Teprve roku 1786 stavba na podzim zdejšího chr. P. dokončena až na vnitřní zařízení. R. 1790 v 3. neděli po Sv. Duchu byl z rozkazu brněnského biskupa Jana posvěcen od novoměstského děkana, faráře ve Žďáru Ondřeje Bylanského z Bylan, při svěcení nadšeně kázal Karel Štěpánek, farář z České Svratky.
Farní hřbitov
Po dvacetiletém jednání a téměř vždy marně, následkem mnoha žádostí u starých a nových úřadů, místní hřbitov, který byl zanedbaný a jemu podobný by se musel hledat, byl oplocen za účinné spolupráce okresního komisaře Jana Tučka z Nového Města, vysokou zdí. Začátek 4.7. 1853. Denně na tom pracovalo 20 zedníků a téměř tolik nádeníků za pachtýřů Jana Tlustého, rychtáře v Herálci a Jana Tučka, emeritního rychtáře ze Svratky. 31.7. práce dokončeny. Posvěcení hřbitova bylo 20. neděli po Svatém Duchu za přítomnosti velkého množství lidí.
Nový kočár pro faráře
Roku 1873 daroval spolek K věčitému se Klanění Nejsvětější Svátosti za žádost administrátora Jana Novotného k zdejšímu chrámu Páně novou rochetu s pěknými krajky. Roku 1874 obdržel zdejší chrám Páně opětně od P.T. paní Patronky Rosy svob. Paní Mylius – Malovec, krásný bílý pluviál k slavnostem na prosbu téhož faráře. Téhož roku darovala P.T. pí Patronka k chrámu Páně a úřední potřebě faráře obnovený kočár na místě starého rozlámaného, který do Nového Města zavežen jest. R. 1874 objednal farář z kostelních peněz nový koberec červený (z plüšu) na stupně oltářní k svátkům. Roku 1876 objednal farář nové komže pro kostelníky a ministranty, a sice: červené, modré a černé. Na zakoupení těchto komží darovala Její Excelence P.T. paní Patronka Rosa, svob. Paní Mylius Malovec: 33 zl, ostatní peníze sehnal farář ofěrou.
Oprava chrámu Páně – zápis z farní kroniky
Ježto střecha kostelní (šindelová) byla již velice schátralá a sešlá, rozhodl se kostelní výbor k naléhání farářovu opatřiti ji novým krytem trvanlivějším. Usneseno bylo, že opatří se pozinkovaný plech, jímž se šindelový spodek pobije. Práci tu ku všeobecné spokojenosti provedl pan František Schiller, klempíř ve Svratce, jenž i kolem celé střechy plechové žlaby se svodními rourami opatřil. To stalo se roku 1899 – 1900. Aby i vnějšek kostela odpovídal úpravě vnitřní, natřen byl r. 1900 červenou trvalou barvou, čímž kostel Herálecký nabyl takého vzezření, že činí na každého, kdož s výšiny od sloupku a se všech ostatních výšin kol Herálce naň patří, dojem úchvatný. Celkový náklad na úpravu tuto činil asi 1400 Zl. Jest velice litovati, že malba uvnitř vzláště na obloucích a v Božím Hrobě brala zkázu pronikáním vody špatnou střechou. Pobitím střechy aspoň další zkáze se předešlo. Václav Víšek, malíř, jenž v r. 1890-1891 byl maloval, zemřel r. 1892 v Ústí n/Orlicí.
Opravy fary a kostela od roku 1886 a následujících na to letech– zápis z farní kroniky
Na jaře roku 1887 spraveny jsou vrata na stodole, jelikož točny vrat a příční tram tak chatrny byly, že jednoho dne úplně se sesuly a na čeledína a velkou prasnici v tom okamžiku u vrat se nacházejících padly a jenom šťastné náhodě přičítati dlužno, že čeledín a zvíře jenom lehkou odřeninu odnesli.
Spor o pohřební máry
R. 1922 – Poněvadž příslušníci čsl. Církve na základě tvrzení truhláře Antonína Valenty z Herálce (Morava), že prý hřbitovní máry zapůjčil kostelu z darma – si tyto máry přisvojovali, rozhodli se Katolíci poříditi sobě vlastní máry , a na ten účel podniknuta dobrovolná sbírka ve farnosti, která vynesla 479 Kč. Máry pohřební zhotovil truhlář Antonín Teplý z České Herálce.
Okresní úřad v Novém Městě na Moravě – Úřední záznam
Podle článku uveřejněného v Lidových Novinách dne 20.5. 1937 objevily se v severních Čechách ve značném množství zmije. Ježto je pravděpodobné, že i v našem okrese se objeví zmije ve větším množství, jest upozorniti obce a vyzvati je, aby se postarali o jejich hubení /zvláště ve výletních místech). V Novém Městě na Moravě dne 20. května 1937. Podpis nečitelný.
Úřední dopis Obecního úřadu v Moravských Křižánkách Okresnímu úřadu v Novém Městě na Moravě – nalezeno na půdě žďárského kláštera
K tamnímu výnosu č.j. 8175/1 ze dne 21.5. 1937 zdělujeme, že se v katastru zdejší obce vyskytují v hrozivém množství letos, zvlášt v poslední době, zmije. Stal se dokonce dne 4. t.m. případ, že na okresní silnici na kraji obce, blízko domku č.p. 65, uštknula zmije asi dvouleté dítě do ruky. Nalezení zmije v polích nebo u domku v obci je v poslední době častým zjevem. Bylo by žádoucno, aby při event. příštím samaritánském kursu S.P.O. byly z každé obce někteří účastníci vycvičení ve výkonu injekce hadího sera, aspoň pro obec, kde jsou tozsahlé lesy. Stříkačky a serum by si již obce rády obstaraly. R. Řádek - starosta.