Vytištěno z farních webových stránek http://farnost.katolik.cz/letovice dne 19. prosince 2018.

Klášter Milosrdných bratří s kostelem svatého Václava

se začal stavět z podnětu Jindřicha Kajetána Blümegena. K patrové, později dvouposchoďové budově čtvercového půdorysu byl roku 1751 položen základní kámen. K ní byl roku 1773 dostavěn a vysvěcen barokní kostel svatého Václava. Komplex budov stavěl člen řádu Milosrdných bratří Longinus Traub.

Přiblížit

V roce 1784 se již do klášterní nemocnice přijímali první pacienti a v tu dobu se také pohřbívalo na místním hřbitově (na svahu pod klášterem). Nemocnice a v ní působící lékaři a ošetřovatelé řádu Milosrdných bratří byli zvláště oceňováni za péči o raněné v době napoleonských válek, při epidemii cholery a za první světové války. V letech 1928 až 1932 bylo nad průčelím budovy nemocnice přistavěno druhé patro. V restaurovaném areálu nemocnice stojí za povšimnutí nádherná barokní lékárna s původním vybavením a freskami.

Přiblížit

V roce 1949 byla nemocnice zestátněna, v padesátých letech pak konventu odebrali pole a lékárnu na náměstí, zrušili klauzuru i nemocniční kapli. Po roce 1989 se bratři s převorem konventu Františkem Sanctem Rottem vrátili, renovovali klášterní kostel a zřídili v Letovicích noviciát řádu Milosrdných bratří.

Přiblížit

V celé délce kostelní lodi je pod kostelem zbudována krypta, kam byli pochováváni členové hraběcího rodu, mezi nimi i takové celebrity jako ministr zahraničí a tajný rada c. k. komory Gustav Sigismund hrabě Kálnoky, i řádoví bratři. Za ty příslušníky šlechtického rodu, kteří po roce 1948 zemřeli v zahraničí, nechal poslední potomek pan Alexander Kálnoky připevnit na zeď za oltářem krypty měděnou pamětní desku. Na Dušičky bývá v tomto prostoru sloužena mše za všechny zde pochované.

Stropní malba celého kostela pochází z roku 1930. Jejím autorem je letovický malíř Jan Daněk, který velmi citlivě skloubil nové barokizující motivy s malbou stěny hlavního a bočních oltářů z let 1820.

Přiblížit

U kazatelny je oltář Panny Marie s pozoruhodným obrazem kojící Madony.

Čtrnáct zastavení křížové cesty je dílem brněnského řezbáře Jiřího Netíka a vzniklo postupně v letech 1995 a 1996. Netradiční pojetí Kristova utrpení a jeho cesty na Kalvárii vzbuzuje pozornost návštěvníků kostela.

Klášterní zvony byly dvakrát (za obou světových válek) zabaveny pro válečné účely, nynější pocházejí z roku 1969.