Vytištěno z farních webových stránek http://farnost.katolik.cz/letovice dne 3. prosince 2024.
Klášter Milosrdných bratří s kostelem svatého Václava
se začal stavět z podnětu tehdejšího majitele letovického panství Jindřicha Kajetána Blümegena, nejvyššího zemského komořího Markrabství moravského. Základní kámen komplexu budov, jehož stavitelem byl člen řádu Milosrdných bratří Longinus Traub, byl položen roku 1751. Začalo se stavbou kostela (hrubá stavba byla dokončena roku 1753) a pokračovalo stavbou nemocnice. Kostel sv. Václava byl vysvěcen 11. září 1774 biskupem Matyášem hrabětem Chorinským, který se roku 1777 stal prvním biskupem nově založeného Biskupství brněnského.
V roce 1784 se již do klášterní nemocnice přijímali první pacienti a v tu dobu se také pohřbívalo na místním hřbitově (na svahu pod klášterem). Nemocnice a v ní působící lékaři a ošetřovatelé řádu Milosrdných bratří byli zvláště oceňováni za péči o raněné v době napoleonských válek, při epidemii cholery a za první světové války. V letech 1928 až 1932 bylo nad průčelím budovy nemocnice přistavěno druhé patro. V restaurovaném areálu nemocnice stojí za povšimnutí nádherná barokní lékárna s původním vybavením a freskami.
V roce 1949 byla nemocnice zestátněna, v padesátých letech pak konventu odebrali pole a lékárnu na náměstí, zrušili klauzuru i nemocniční kapli. Po roce 1989 se bratři s převorem konventu Františkem Sanctem Rottem vrátili, renovovali klášterní kostel a zřídili v Letovicích noviciát řádu Milosrdných bratří.
Stropní malba celého kostela pochází z roku 1930. Jejím autorem je letovický malíř Jan Daněk, který velmi citlivě skloubil nové barokizující motivy s malbou stěny hlavního a bočních oltářů z roku 1820.
U kazatelny je oltář Panny Marie s pozoruhodným obrazem kojící Madony.
Čtrnáct zastavení křížové cesty je dílem brněnského řezbáře Jiřího Netíka a vzniklo postupně v letech 1995 a 1996. Netradiční pojetí Kristova utrpení a jeho cesty na Kalvárii vzbuzuje pozornost návštěvníků kostela.
V roce 2005 byly pořízeny nové varhany umístěné v původní varhanní skříni z roku 1917.
Klášterní zvony byly dvakrát (za obou světových válek) zabaveny pro válečné účely, nynější pocházejí z roku 1969.
V celé délce kostelní lodi je pod kostelem zbudována krypta, kam byli pochováváni členové hraběcího rodu i řádoví bratři. Je zde pohřben mimo jiné zakladatel kláštera Jindřich Kajetán Blümegen a Gustav Sigismund hrabě Kálnoky, ministr zahraničí císařského domu. Za ty příslušníky šlechtického rodu, kteří po roce 1948 zemřeli v zahraničí, nechal poslední potomek pan Alexander Kálnoky připevnit na zeď za oltářem krypty měděnou pamětní desku. Pan Alexander Kálnoky zemřel v roce 2017 v Austrálii a v květnu 2018 byly jeho ostatky do krypty také uloženy.
Na Dušičky bývá v tomto prostoru sloužena mše za všechny zde pochované.
Od roku 2017 již Milosrdní bratři v nemocnici nepůsobí.
