Vytištěno z farních webových stránek http://farnost.katolik.cz/letovice dne 21. listopadu 2024.
Přiblížit

Farní chrám svatého Prokopa

vyrůstal v poslední třetině 14. století. Kaple Panny Marie s jemnými architektonickými detaily se připomíná od roku 1380. Gotická stavba, 34 m dlouhá a 12 m široká, byla při opravách škod značně pozměněna. Z roku 1528 pochází mnoha pověstmi opředený 28 q vážící zvon svatého Prokopa. Chrám Páně sv. Prokopa je postaven na návrší a vede k němu z města krytá stupňovitá chodba - "fortna". Tato chodba byla v roce 1856 v tak dezolátním stavu, že musela být stejného roku znovu vybudována. Kolem kostela se prostíral hřbitov, který byl roku 1846 přeložen na dnešní pozemek.

Přiblížit

Před hlavním vchodem kostela stála o samotě na mohutném zděném hranolu stará dřevěná věž - zvonice.

Přiblížit

Roku 1847 byla ke kostelu přistavěna za podpory Gustava Kálnokyho nízká čtyřhranná věž, zakončena jehlancovitou střechou, zvony však v ní nebyly po celé desetiletí umístěny. Teprve roku 1857 dal držitel patronátu zvony na věž vytáhnout a stará zvonice byla zbořena. Kostel je znamenitou památkou gotického slohu. Přestavbou byl značně změněn. Dříve býval vyšší, jak ukazují zbytky okenních gotických oblouků.

Historicky památná je taky kropenka u hlavního vchodu, pocházející z roku 1642. Kazatelna byla obnovena a ozdobena roku 1805. Nad samotnou mariánskou kaplí byla věžička, jež byla odstraněna a místo ní vystavěna nynější věž.

Přiblížit

Roku 1857 byly v kostele umístěny nové lavice, kaple byla vkusně upravena.

Nevzhledné a hrubě vypadající varhany byly opraveny, natřeny a pozlaceny. V mariánské kapli byl obnoven hlavní chrámový oltář. Okna jsou novodobým dílem Karla Svolinského z roku 1972.

Přiblížit

Do fortny se chodilo z podkostelního náměstí po vadných kamenných, později dřevěných schodech. Roku 1920 pořídil kostelní výbor důkladné betonové schody se železným zábradlím.

Vnitřek kostela, vylíčený pouhou fasádní barvou, velmi získal na vzhledu malbou malíře Jana Daňka. Obrazy, jimiž bylo klenutí vyzdobeno, představují všechny české světce.

Přiblížit

Roku 1926 rozšířil kostelní výbor dosavadní hřbitov o pozemek stejné rozlohy, ve východním směru.

V sousedství letovického farního kostela stojí jednopatrová farní budova.

V Letovicích byli ustanoveni katoličtí faráři Ondřej Kromer a Václav Wilweger. Po Wilwegrovi se vystřídalo 12 kněží, z nichž každý setrval v Letovicích asi 5 let. Pavel Rylke působil v Letovicích 29 let. Nejdéle tu byl děkan P. František Krchňák, jehož ještě většina obyvatel pamatuje a který v Letovicích prožil téměř půl století.

Letovice bývaly střediskem arcikněžství, dnes patří k děkanství boskovskému.