Babička vařila na plotně brambory. Z hrnce stoupala pára. Amálka seděla za stolem s bradou opřenou o dlaně na stole a pozorovala bílé mraky nad hrncem. Po chvíli se zeptala babičky: „Babi, mohla bych si, prosím, zkusit dát nad ten hrnec ruku?” Babička souhlasila, vzala ji do náručí a zvedla ji k plotně. Musely být obě opatrné, aby se nespálily.
„Ty jo, já ji mám úplně mokrou,” divila se Amča, když ji babička postavila zpátky na zem. „Protože se ti pára na ruce ochladila a změnila se zase ve vodu,” vysvětlovala babička. A kdybys dala trochu vody do mrazáku, tak by se zase změnila na led.”
„To už jsem viděla,” přikyvovala vnučka. „Dáváme si v létě do limonády ledové kostky. Led je studený, zatímco pára je horká. Je zajímavé, že voda, led a pára vypadají úplně jinak, ale přitom je to pořád ta stejná voda.” „Přesně tak,” souhlasila babička. „Taky jsem nad tím už odmala přemýšlela. A připomíná mi to Boha, který je zase jeden ve třech osobách. Otec, Syn a Duch svatý je pořád jeden Bůh.”
Amálka kroutila hlavou: „Babi, tohle jsem nikdy nepochopila. Ledu, páře a vodě rozumím. Ale jak může být jedna osoba zároveň tři osoby? To přece nejde!” „Víš, to je takové tajemství,” vysvětlovala babi. Nikdo z nás to asi úplně nepochopí. Ani já to dobře nechápu, ani děda, ani nikdy jiný. Takže si z toho nic nedělej. Důležité je vědět, že Bůh nás má rád a že nám pomáhá. A to není žádná záhada.”


Náš Bůh je jeden ve třech osobách: Otec, Syn a Duch svatý. Je to velké tajemství, které možná nikdy úplně nepochopíme. Ale to nevadí.

Dokážeš sám/sama vyjmenovat tři božské osoby?