Z historie duchovni sprvy v Ptlukch

Podle poznmek mikulovskho kanovnka Alfrda Macka na pedsdce farn kroniky, byly Ptluky do roku 1222 pifaeny do Podivna. - Pvodn slovansk obyvatelstvo, zdecimovan koncem 12.stolet tatarskmi njezdy, bylo doplnno nmeckmi kolonisty, postaven r.1218 kostel a zizovac listinou olomouckho biskupstv ze dne 7.srpna 1222, stvrzenou svdky Hadamarem a Lipertem z Lednice, zzena farn duchovn sprva. Ptluckm farm bylo piznno "Ius stolae, baptismi et exsequiarum" , t.j. vkon vech nboenskch obad a farskch pravomoc.

Patrontn prva a povinnosti vi kostelu a fae vykonval cistercick klter na Velehrad, a to po celou dobu a do jeho zruen patentem csae Josefa II.v roce 1784 a obsazoval t faru svmi eholnmi knmi. Po roce 1784 byl patront peveden na sttn Nboensk fond a farn sprvu vykonvali dieczn kn, dosazovan zemskm guberniem, ve srozumn s nedvno zaloenm brnnskm biskupstvm.

Z doby pedreforman je znmo jen jedin jmno zdejho fare Hermanna, kter tu psobil v r.1292. V t dob tu byl rychtem jist Linhart, kter ml syna Seifrieda. - O osudech zdej duchovn sprvy v dalch tech staletch nejsou (zatm) dosaiteln doklady, u i proto, e archiv patrontn instituce, t.j. velehradskho cistercickho opatstv, vzal nepochybn za sv z velk sti pi zruen kltera.

Ze skutenosti, e se tu cistercit fari v obdob po ticetilet vlce stdali v pomrn krtkch intervalech, se d usuzovat, e lo sp titule, kte mli uritou hodnost i funkci ve svm opatstv jako hlavn pracovn npl a jinak jenom dohleli na dn vkon duchovn sprvy v Ptlukch, kter vykonvali mn vznamn (nejmenovan) koopertoi - kaplani.

1660 - 1684 ALBERICUS STRAS, far, knz z du cistercik, prvn znm far po obnov zdej duchovn sprvy. V t dob bylo do Ptluk pifaeno Zaje a Nov Mlny.

1684 - 1687 ADALBERT STESSEN, far, cistercik. Zemel v Ptlukch 7.ledna 1687 a byl tu i pohben, pravdpodobn v krypt pod presbytem, jak to bylo tehdej zvyklost.

1687 - 1699 KAEEL SCHMIT, far, cistercik z opatstv v Oseku u Duchcova. - Po jeho nstupu byla dne 31.3.1687 obnovena duchovn sprva v Zaje a tato obec byla odfaena od Ptluk. Pifaeny zstaly i nadle Nov Mlny.

1699 - 1700 VAVINEC SCHATLE, far, cistercik z Velehradu. Zemel v Ptlukch ve vku 33 let a byl pohben dne 25.6.1700 po lev stran hlavnho olte zdejho kostela. Po jeho smrti byla pravdpodobn farnost spravovna nejmenovanm administrtorem - kaplanem.

1708 - 1709 CYBIL SCHILLER, far, cistercik z opatstv na Velehrad,
bez dal
ch osobnch daj.

1709 - 1713 ZIKMUND VEPESENSK, far, cistercik z Velehradu.

1715 - 1723 ROBERT KUNERT, far, cistercik z Velehradu, bez dalch osobnch daj.

1723 - 1731 KRISTIN ZEMAN, far, cistercik z Velehradu.

1731 - 1745 BERNARD VELEHRADSK, far, cistercik z velehradskho kltera, bez dalch osobnch daj.

1745 - 1756 PLAGIDUS JUST, far, cistercik z Velehradu. - V t dob celkov poet farnk, povinnch ast na nedlnch bohoslubch mohl pesahovat 700, a proto, s podporou relativn bohat obce, byl na zpadn stran lodi kostela pistavn kr a v cel lodi poloena souasn kamenn dlaba.

1756 - 1760 PETR SCHUPPLER, far, cistercik z opatstv na Velehrad. Za jeho psoben byla vystavna nebo pestavna v u kostela a pozen nejvt zvon.

1760 - 1762 FRANTIEK DALMATA, far, cistercik z Velehradu, bez dalch osobnch daj.

1762 - 1764 TPN FARKA, far, cistercik z Velehradu.

1764 - 1768 VINCENC RICHARD, far, cistercik z Velehradu. Po svm nstupu do Ptluk pispl na pozen zvonu o prmru 95 cm (zabaven pro vlen ely r.1917) a pozdji, se svm kaplanem Krytofem Gartnerem, na pozen velkho zvonu o prmru 123 cm, kter byl sice r.1942 zabaven pro vlen ely, ale po vlce byl nalezen ve skladu ve Vdni a vrcen do Ptluk.

1768 - 1773 TOM KOTTEK, far, cistercik z Velehradu, bez dalch osobnch daj.

1773 - 1777 EBESTIN BILLIMEK, far, cistercik z velehradskho kltera, dosavadn zdej kaplan.

1777 - 1779 GERARD KYSELK, far, cistercik z Velehradu, ustanoven dne 21.2.1777. - V jeho dob zzeno r.1778 brnnsk biskupstv. Prvnm biskupem jmenovn Maty Chorinsk,dosavadn probot Krlovsk stolin kapituly v Brn.

1779 - 1799 VINCENC RICHARD, far, cistercik z Velehradu, kter zde psobil ji v letech 1764-1768. - Pochzel z rakouskho lechtickho rodu Richard a nepochybn dky svmu postaven v opatstv a podpoe svch urozench pbuznch mohl prosadit v letech 1766-1767 v Ptlukch stavbu vstavn budovy souasn fary s rozshlm hospodskm zzemm. - Brzy po jeho optovnm pchodu do Ptluk (nebo snad krtce pedtm - a proto se do Ptluk vrtil) vyhoel r.1779 zdej kostel do zklad a porem byla pokozena blzk nov postaven fara. "Ve vak bylo s podporou velehradskho opatstv i urozenho fare Richarda do r.1784 opraveno". (Je vak mon i to, e ve dn opraveno nebylo a prce na opravch byly perueny, protoe toho roku 1784 bylo patentem csae Josefa II.zrueno velehradsk cistercick opatstv a opravy neml po pechodnou dobu kdo financovat.) Far Richard byl peveden do stavu diecznch duchovnch a doil v Ptlukch a do sv smrti. Byl pohben dne 5.2.1799 u hlavnho hbitovnho ke, nikoliv jako jeho zde zemel pedchdci v presbyti kostela, protoe pohbvn v kostelch bylo csaskm patentem ze zdravotnch dvod zakzno.

1799 - 1827 KAPAR BERNARD ROTH ThDr., far, bval profesor dogmatiky a podpevor v premontstrtskm opatstv v Brucku/Dyj a v Louce u Znojma. Narozen kol.r.1750 v Bobicch v Hornm Slezsku, svcen kolem r.1773. - Po zruen kltera csaskm patentem psobil 14 let ve funkci loklnho kaplana na nov zzen "Josefnsk" fae ve Starovicch. - Zemel v Ptlukch dne 6.3.1827, po 28 letech zdejho psoben,ve vku asi 75 let. - Proil tu pustoivou okupaci francouzskho napoleonskho vojska, kter mu zpsobilo kody za 2500 zlatch. Velk starosti ml i s havarijnmi opravami farnch staven a kostela, kde musel bt r.1819 vymnn cel krov, u i proto, e patrontn instituce - sttn Nboensk fond - piel o polovinu svho jmn a pohotovch finannch prostedk znehodnocenm mny po napoleonskch vlkch.

1827 - 1838 VCLAV NIESLEIN, far, nar. kolem roku 1780 v Mikulov. Podle vlasatick farn kroniky tu byl v letech 1805-1808 kaplanem a vyznamenal se tu a osvdil svou zdatnost v tkch podmnkch, kdy se tu utboilo na 23.000 vojk ruskho pomocnho sboru. V dubnu 1808 byl "z dleitch dvod" z Vlasatic odvoln a ustanoven kaplanem v Prosimicch, odkud kolem r.1810 postoupil na msto loklnho kaplana v Lechovicch. Tam setrval dalch 17 let a dne 19. jna 1827 byl pivtn svmi novmi farnky z Ptluk na hranici obecnho katastru od Zaje a v prvodu veden do kostela k prvn krtk pobonosti a odtud na faru, dost zuboenou a vybydlenou. - Navc jeho pedchdce far Kapar Roth zemel u na zatku bezna, on sm byl ustanoven a v jnu, a tak vechnu rodu z farnch polnost a luk i vinic (= podstatn zdroj obivy ptluckch far) zabavil podle tehdejch pedpis tzv. Interkalrn fond (obhospodaoval vnosy z pechodn neobsazench benefici), krom 65 vder vna z farnch vinic, kter si dal odvzt do sv brnnsk rezidence tehdej biskup V.Stuffler. Nov far zanal s przdnm pejcharem a sklepem a do nov sklizn si musel vechno kupovat z vlastnch spor. Podnikav a houevnat far Nieslein se v Ptlukch zaslouil o velk opravy vech farnch staven a pozen novch varhan do kostela. - Ped svm odchodem na vnosnj faru v Braniovicch dne 4.10.1838 byl poven funkc dkana hustopeskho dkantu. Farnost pak byla spravovna a do 12.8.1839 nejmenovanm zdejm kaplanem.

1839 - 1845 JAN ZIMMERMANN, far. Narozen kolem r. 1783 v Nmicch, svcen kolem r.1807. V letech 1810-1818 bval kaplanem v Lechovicch a v letech 1818-1839 loklnm kaplanem v Bez u Mikulova. - V Ptlukch byl slavnostn instalovn od podivnskho fare a dkana Frantika Binka a 9.jna 1839, a protoe jeho pedchdce far V.Nieslein odeel u 4.10. 1838, byla vechna sklize z farnch polnost a hlavn vinic rozprodna v drab a vnos opt zabavil sttn Nboensk fond na svj interkalrn et a nov ustanoven far zanal opt s pranma rukama. - O svm estiletm psoben v Ptlukch nezanechal ve farn kronice dn zpisy a zemel tu 4.kvtna 1845 ve vku asi 62 let.

1845 - 1859 FLORIN KNEL, far. Narozen r.1785, svcen kolem r.1809. Dal osobni daje neuvedeny; v letech 1823-1845 byl loklnm kaplanem vBrodu nad Dyj. - V Ptlukch byl v duchu tradic pivtn svou shromdnou farnosti a uveden do adu od Frantika Binka, fare v Podivn, kter v t dob u ml hodnosti osobnho dkana, estnho kanovnka brnnskho, arciknze a okresnho dkana hustopeskho a to a 9.listopadu 1845. I tentokrt bylo ustanoven novho fare naasovno tak, aby mohla bt vechna sklize z farnch polnost obstavena a vydraena ve prospch onoho interkalrnho tu Nboenskho fondu. Zd se, e si na tchto praktikch ednci z Nboenskho fondu ve srozumn s ptluckmi radnmi a lednickmi vrchnostenskmi ednky dn mastili vlastn kapsy: hodnota naturlnch vnos ptluckho farnho beneficia se pohybovala v rozmez 250 - 700 tis.K souasnch ron, dle vydaenosti rody na vinicch. Pedepsan "veejn draby" mohly bt zmanipulovny, a tak na bohulib ely interkalrnho fondu, tj. na podporu chudch farnost v horskch a podhorskch krajinch toho asi moc nezbylo... - Za 14 let svho psoben v Ptlukch vynaloil far Florin Knel velk sil za zveleben farnch vinic a farnch staven. Dva roky ped jeho smrt byly Ptluky postieny niivm porem, pi kterm vyhoela polovina vesnice. - Far Florin Knel zemel v Ptlukch dne 25.srpna 1859 na tkou vodnatelnost a celkov vyslen. Doasnou sprvou farnosti byl poven jeho dlouholet kaplan Leopold Lwenthal.

1860 - 1866 PAVEL PUDMARK, far, bez blich osobnch dat. Od roku 1837 bval loklnm kaplanem v Mhlfraunna Znojemsku. Na msto fare v Ptlukch byl potvrzen brnnskm dmskm dkanem Ondejem Hammermllerem a slavnostn uveden do svho adu od podivnskho fare, biskupskho rady a dkana Vincence ka dne 18.bezna 1860. Ptomen byl t rakvick far Frantiek Schuster a Ferdinand Zikan, far z Lednice. - V t dob se ji zaal projevovat relativn nedostatek duchovnch pro obsazovn mst kaplan a navc zkonnmi pravami po roce 1848 dolo ke znanmu snen naturlnch farnch dchod. Po odchodu dosavadnho kaplana L. Lwenthala zstalo tedy kaplansk msto v Ptlukch neobsazeno a vznikla otzka, jak pro vt pohodl zdejch farnk zajistit dosavadn dvoje nedln a svten bohosluby, protoe v t dob sml knz slouit v jednom dni jen jednu mi sv. Navc mly Ptluky s pifaenmi N. Mlny ji na 1100 obyvatel, z toho pes 800 povinnch ast na nedlnch bohoslubch, a vyvstval problm, jak je najednou do kostela vmstnat. - Far P. Pudmark po dohod s obc projednal s penzionovanm bvalm polnm kurtem Janem Nep. Patankem, kter pobval v Ptlukch na odpoinku, e odslou o nedlch a svtcch druh me, a za to mu bude ptluck obec dvat ron honor 5 vder vna starho hodnoty. Navc mu bude piznno odedvn prvo mstnch kaplan na dobrovoln drek hrozn pi vinobran. Ale v ervenci r.1864 se kurt Jan Patanek odsthoval na beneficium u sv.Januaria ve Vdni a ptluckm farnkm bylo doporueno vyuvat druhch bohoslueb v nedalekm Zaje. - Far Pavel Pudmark onemocnl 2.srpna 1866 na choleru, kterou sem zavlekli prut vojci pi svm taen na Vde, a dne 11.srpna 1866 zemel, ani mohl jaksepat ut pobytu na fae, na jej opravy vynaloil nemlo svch sil. dajn se nakazil od sv farn hospodyn Vincencie Fichtlov, kter zemela ji 31.7. 1866, jako prvn ob tto nemoci v Ptlukch.

1866 - 1866 RUDOLF GRGLER, administrtor, dosavadn profesor na piaristickm gymnziu v Mikulov. Ujal se obtav sprvy ptluck farnosti hned po onemocnn fare P. Pudmarka od 2.8.1866,v dob nejvt intenzity epidemie cholery v Ptlukch. Od 7.z; jej vystdal -

1866 - 1867 FRANTIEK TINZ, administrtor, doasn penzionovan mlad duchovn. Psobil v Ptlukch od 7. z 1866 do 30. ledna 1867,
ne
byl vybrn a ustanoven nov far.

1867 - 1874 ANTONN WLACH, far, dosavadn far v Kepicch u Hustope. Podle zpisu ve farn kronice byl pivtn dne 30. 1. 1867 svmi farniky v Ptlukch s velkou radost a na svtek sv. Valentina 14.nora slavnostn instalovn dkanem Frant. Polkem, farem v Mor. Nov Vsi. - Krom vstcnch farnk jej hned v prvnm roce ekala poehnan roda na farnch polnostech a vinicch v hodnot souasnch tm 600 tis. K. Zaslouil se tu o nkladn opravy olt a kazatelny a provedl t men opravy na fae. - Zemel vPtlukch dne 9.nora 1874 a do ustanoven novho fare spravoval zdej farnost a do 11.6.1874 far z Milovic Ondej JOKSCH.

1874 - 1883 JOSEF WRABETZ, far. Picestoval do Ptluk ze svho pedchozho psobit v Mhlfrauen u Znojma dne 11.6.1874 vlakem pes Zaje a pivtn se v obadnost a slvou. O svm psoben v Ptlukch za devt let nenechal ve farn kronice dnou zprvu a zemel tu dne 29.ledna 1883.

1883 - 1890 MICHAEL SCHANZL, far. Narozen 1814 v Jihlav, svcen r.1839. Bval kaplanem v Zaje, pak administrtorem v Pavlov a v Bez, farem v Lanov a v letech 1877-1883 faroval v Klentnici, odkud odeel do Ptluk kvli nepohodl na tamn stavebn nepodaen fae. - V Ptlukch byl slavnostn uveden do svho adu podivnskm dkanem a mikulovskm arciknzem Frantikem Polkem, farem v Mor.Nov Vsi, kter souasn provedl i dkanskou kanonickou vizitaci farnosti. - V Ptlukch se snail - bez spchu - zvit vnos farnch vinic. Dnem 1.ledna 1891 odeel ve vku 76 let do penze, s piznanm ronm dchodem 600 zlatch. il tu pak i nadle ve vlastnm domku, kter si tu koupil, pravdpodobn po imonovi Svobodovi, bvalm fari v Zaje, kter tu il rovn na odpoinku a zemel tu r.1888 ve vku 74 let. - Vypomhal pi slouen "druhch" nedlnch a svtench bohoslueb. Za to mu byl piznn dal dchod za odslouen kadoronch 65 "kaplanskch" fundanch zdunch m. - Do ustanoven dalho novho fare spravoval ptluckou farnost Antonn Rauscher, dosavadn mstn kaplan.

1891 - 1907 FRANTIEK TINZ, far, narozen 1833, svcen r. 1857, kter u v Ptlukch psobil jako zastupujc administrtor farnosti r.1866, kdy tehdej far Pudmark zemel na choleru. Jeho pedchozm psobitm byl Mhlfrauen na Znojemsku, pravdpodobn od roku 1874. - I on - podobn jako jeho pedchdce J. Wrabetz - picestoval vlakem a byl dne 21.kvtna 1891 pivtn na ndra v Zaje banderiem mstnch mldenc na konch i zastupujcm administrtorem Ant. Rauscherem a v prvodu uveden do nedvno opravenho a vyzdobenho kostela. Na slavnostn instalaci dne 2.ervna se dostavil dkan Dominik Gottwald, far v Lanhot, kter pi tto pleitosti vykonal i kanonickou vizitaci farnosti. - Dosavadn kaplan a administrtor Ant.Rauscher byl brzy na to jmenovn vikem - kaplanem u sv.Vclava v Mikulov a pi jeho odjezdu na nov psobit jej vyprovodilo proces farnk i s novm farem Fr.Tinzem. - K tomu kronik pipomn, e na uvolnnou faru v Ptlukch se pihlsilo ve vypsanm konkurzu z cel diecse dosud nevdanch 16 uchaze. Na prvn poad kandidt se umstil konzistorn rada Ondej Haas, dosavadn far v Olenici na Mor. Ten dokonce vil dalekou cestu na obhldku zdej farnosti, ale kdy vidl mlo uten stav fary a jejch hospodskch budov, vzdal se kandidatury. Dalm kandidtem v poad byl nejmenovan dosavadn far v Praci u Brna, ale ani ten neml nakonec dost odvahy do Ptluk nastoupit. - Protoe ve farnosti pobval i nadle na penzi pedchoz far M.Schanzl, "zablokoval" systemizovan msto a benficium pro mstnho kaplana (kter by byl nepochybn daleko uitenj a vkonnj). - Nepli zdrav, ji edestilet, far Tinz ml starost nad hlavu nejen s nronmi opravami fary a farnmi polnostmi, kter zaal neuven obdlvat ve vlastn reii, ale i s havarijnmi rozshlmi opravami kostela. Na podzim r.1896 se nervov zhroutil a brnnsk konzisto mu poslala na vpomoc kaplana Tome Hoe. Ten vak, msto co by byl svmu fari synovskou oporou, dlal mu jen sam nepjemnosti; farn zahradu znetvoil rozestavnmi velmi ly, odmtal jdat u farnho stolu a stravoval se provokativn v mstn hospod - a vbec se choval sp jako farv nadzen ne podzen. - Od bezna do kvtna 1897 byl far Tinz upoutn na lko - a pak pila generln vizitace, pi kter biskup Frantiek Bauer jmenoval "problmovho" kaplana Tome Hoe zastupujcm administrtorem na ptluck fae po dobu farovy nemoci, pedbn na ti msce. Ale farova rekonvalescence se prothla na cel rok, take teprve v ervnu r.1898 byl kaplan -administrtor, k lev farov, odvoln a ustanoven kaplanem v Kloboukch u Brna a odtud zhy pevelen do Lodnic. - Od roku 1897 vak ji 83-let penzista M.Schanzl trvale postonval, a tak biskupsk konzisto poslala do Ptluk, pro zajitn dvojch nedlnch bohoslueb, roku 1899 dalho kaplana Matye Bernka. - I kdy roda vna nebyla toho roku pli bohat (far sklidil ze 4 hektar farnch vinic jen 11 vder motu),nadlili poten farnci novmu kaplanovi pi vinobran na 10 vder motu (a pli mu hojn i v dalch letech), a tak u svho neurotickho fare Tinze vydrel cel ti roky, a do r.1902. - Roku 1905 tu vypomhal nkolik msc obdobn neurotick kaplan Josef Kreutzer, pozdj far v Pern, (v letech 1913-1915 far v Sedleci u Mikulova, zemel r.1915 ve valtickm pitle.) - Po nm byl ustanoven zdejm kaplanem-administrtorem farnosti Antonn Jank, dosavadn kaplan v Hodonn, kter odtud zakrtko povil na fare v Zaje. - Pes zimu r.1905-1906 vypomhal v Ptlukch velmi erudovan kaplan-administrtor Tom Hudec, kter si u farnk zskal rzem velk sympatie, ale toho si v beznu r.1906 vybral za svho osobnho sekrete nov ustanoven brnnsk biskup Pavel Huyn. - Od bezna r.1907 byl do Ptluk jmenovn za kaplana-administrtora Frantiek Hruda, dosavadn kaplan v Oslavanech, kter tu setrval do nstupu novho fare 31.bezna 1908. - Neduiv far Tinz pestal vst od r.1901 farn kroniku a i stav duchovn sprvy byl velmi neuten: kzn se konalo jen velmi zdka, kostel byl poloprzdn, ke zpovdi o velikonocch pilo poslednch pr babiek, kostel zpustl a neuklizen. - V srpnu r.1907 se doil far Tinz 50-letho vro svho knstv. Na jubilejn bohosluby se dostavil jedin far ze sousednch Rakvic, konzistorn rada Frieb. Obec reprezentoval jen starosta Hlineck a obecn psa Schneider. K slavnostnmu obdu na fae nikdo z pozvan obecn reprezentace nepiel, jedin vytrval psa Schneider. K 1.lednu 1908 podal konen far Tinz o penzionovn a umonil tak schdn vyeen funkn duchovn sprvy v Ptlukeh.

1908 - 1913 JOSEF WIDERLECHNER, far, rodk z Tebe, pedtm kaplan v Brn-Zbrdovicch. V Ptlukch byl investovn 31.bezna 1908 a s velkm osobnm nasazenm a horlivost se pustil do revitalizace odumrajc farnosti a uspodn zpustlho kostela. - Vdsledku psychickho peten pi ppravch na ohlenou generln vizitaci psnho biskupa Pavla Huyna se u nho vystupovaly dvj chronick srden pote a po vnocch byl pravdpodobn postien srdenm infarktem. Na len do Frantikovch Lzn se vypravil a po dlouhm vhn a pesvdovn a na jae, zejm pozd. Biskupsk vizitace dopadla za jeho neptomnosti sice s pochvalnm uznnm, ale on sm zemel na lebnm pobytu dne 20.ervna 1913 a byl tam i doasn pohben. - Jeho pozstatky dala jeho sestra v beznu roku 1915 pevzt do rodn Tebe. - Doasnou sprvou farnosti byl poven benediktn z Rajhradskho opatstv Cyril Krmer, narozen r.1850 ve Slavtn na Olomoucku, svcen r.1879. Po vypuknut Svtov vlky se dobrovoln pihlsil do duchovn sluby ve vojenskch lazaretech a v lednu r.1915 zemel v tto slub na nsledky celkovho vyerpn sil ve vku 65 let.

1913 - 1926 ROBERT VESEL, far, narozen roku 1864 ve Sloupu u Macochy, svcen r.1888. Slouil jako kaplan ve Kianov, potom byl administrtorem farnosti v Borech, kaplanem v atov. V letech 1899-1906 byl farem v Pasohlvkch, odkud odeel kvli neobyvateln a neopraviteln fae do Strachotna a po sedmi letech tamnho psoben se pihlsil na uvolnnou faru v Ptlukch. Protoe si nepotrpl na uvtac ceremonie, picestoval do nov farnosti bez ohlen, a to dne 1.jna 1913. Na fae nael sestru zemelho fare Widerlechnera, od kter odkoupil dvoje mal elezn kamna, aby si mohl pes zimu zatopit. Do memorabili farn kroniky zapsal mnoho kritickch posteh o pomrech v obci i reginu za 1. svtov vlky, s neskrvanm antisemitistickm postojem. Kritick odstup si udroval i od svch farnk a obecn reprezentace. Na druh stran mu ale nen mono upt solidn rove pastoran odbornosti, se kterou organizoval tzv. misie. Postaral se i o pimen udrovac a modernizan opravy fary a dokumentan popis zvon, zabavench pro vlen ely r.1917. Dne 30.z, pesn po 13 letech svho psoben v Ptlukch, se - opt bez vech oficialit - odsthoval na svoje nov psobit fare v Pouzdanech. Tam se dokal titulu konzistornho rady a "oblben mezi okolnmi spolufari pro svj zemit humor" zemel zde r.1932 ve vku 68 let. - Do konce roku 1926 pak spravoval Ptluky excur. Antonn Jank, far ze Zaje, kter tu bval krtkou dobu kaplanem-administrtorem ji r.1905. Vypomhal mu jako kaplan dp.Jakl, dosavadn nemocnin kaplan ve Vdni, kterho si sem pozvali vlivn ptlut farnci se zmrem prosadit pro nho jmenovn farem. Tento zmr vak neproel, protoe dp.Jakl neml sl.sttn obanstv (fari mli statut "sttnch zamstnanc").

1927 - 1941 FRANTIEK SIGMUND, far, narozen r.1883 v Jicch, svcen roku 1909. Psobil v Hruovanech nad Jeviovkou, Novosedlech a ped svm pchodem do Ptluk byl 12 let farem v Lechovicch. Akoliv byl jedinm uchazeem o tuto uprzdnnou faru v Ptlukch, narazil tu na opozici mstnho obecnho zastupitelstva, kter toto msto ji o sv jm pislbilo shora uvedenmu dp.Jaklovi z Vdn. K uklidnn napjatch vztah zejm pisplo, e se fari Sigmundovi podailo na biskupstv prosadit jmenovn "obecnho" kandidta dp.Jakla na msto administrtora farnosti v uprzdnnch Lechovicch. O nastolench dobrch vztazch v Ptlukch svd i skutenost, e se fari Sigmundovi podailo s vydatnm pispnm obce provst dkladn opravy na fae i celkovou opravu fasdy a stechy kostela, vetn instalace el.osvtlen. - Far Sigmund pokraoval snaiv v organizovn duchovnch obnov sv farnosti ("misi"), ale k politickmu dn v letech ped 2. svtovou vlkou se nevyjadoval. - S pibvajcmi lty dolo u nho ke zhoren on choroby, a tak se po 13-letm poehnanm psoben v Ptlukch vzdal pomrn nronho msta zdejho fare a pijal nabdnut msto fare v Naimicch.

1941 - 1945 KAREL HEINZ, administrtor, rodk z Brna, dosavadn administrtor v Hornch Vstonicch. Do Ptluk byl jmenovn mikulovskm probotem ThDr.Linkem, generlnm vikem 104 farnost okupovan sti brnnsk diecze. Jeho zpisy ve farn kronice se omezuj jen na nejdleitj zprvy, politick dn nekomentuje. Roku 1945 byl vysdlen spolu se svmi nmeckmi farnky, akoliv sm byl pesvden antifaista. Sprvy farnosti se ujal doasn dkan Jan Spurn, far v sousednch Rakvicch.

1945 - 1955 FRANTIEK BLEK, far, narozen roku 1911 v Rjci-Jesteb, svcen r.1936. Zaslouil se o povlen opravy farnch staven a kostela a o uspodn funkn duchovn sprvy v nov osdlen farnosti. - Od roku 1949 spravoval t excur. neobsazenou farnost v Zaje a vypomhal dkanovi Janu Spurnmu s vukou nboenstv v Rakvicch. Pravdpodobn na politick ntlak byl dne 30. 6. 1955 peloen do Pozoic,v letech 1959-1972 byl administrtorem farnosti v Cetkovicch. Zemel jako penzista dne 7.7.1981 ve Ktinch,70-let.

1955 - 1990 KAREL PALATA, administrtor, pozdji far. Narozen roku 1924 v Uhicch u Milonic, svcen roku 1948. Ped svm pchodem do Ptluk psobil v idlochovicch, jezd u Brna, Kobyl, Vrbici a v Bez u Velk Btee. Z Ptluk spravoval t neobsazenou farnost Zaje a od roku 1962 navc farnost v Rakvicch; ve objdl na obyejnm cestovnm kole, pozdji na mopedu, teprve r.1980 mu konzisto pidlila sluebn auto - Trabanta, kter si vyzvedl v praskm Tuzexu. Po celch 35 let svho psoben v Ptlukch pihlel bezmocn k odumrn nboenskho ivota ve sven farnosti i chtrn farnch staven - a jen o mlo spnj byl pi organizovn zchovnch oprav farnho kostela. - Roku 1990 byl peloen jako far do eznovic, kde 20.srpna 1997 zemel ve vku 73 let.

1990 - 1991 STANISLAV PEROUTKA, JOSEF PRCHAL, VOJTCH SUCH
pastoran tm t Jezuit se sdlem na fae v Pern, odkud spravovali v obdob od srpna r.1990 do jna r.1991 celkem 14 farnost vetn Ptluk.

1991 - 1993 LUDVK BRAD, posledn zdej sdeln administrtor.
Narozen r.1965 v Brn
, svcen r.1990, pak rok na kaplansk praxi ve Vel.
Mezi
. - Z Ptluk spravoval t farnosti Bulhary a Milovice.

S pomoc mladch farnk z V.Mezi uvedl zpustlou faru do sten obyvatelnho stavu a zahjil jednn o zchovnch opravch kostela. - V srpnu r.1993 byl vysln brnnskm biskupem do ma na vy teologick studium.

1993 - 1998 FRANTIEK ALEXA, administrtor excur. z Rakvic, odkud spravoval krom Ptluk jet farnosti Bulhary, Milovice, Pavlov a Zaje, celkem 6 farnost. - Narozen r.1958 v Uhericch, svcen r.1991 ve vku 33 let. Kaplanoval ve ru nad Szavou a v Borkovanech. V dob jeho psoben byly, s vznamnou podporou mstnho Obecnho adu, provedeny velk opravy fasdy a stechy fary a zahjeny zchovn opravy kostela. - K 1.8.1998 byl ustanoven farem v ardicch,

1998 - 2000 VLADISLAV DVOK Mgr., administrtor excur. z Rakvic. Narozen r.1943 v Chudicch, svcen r.1974. Psobil v Rajhrad, Letovicch, Sedleci u Mikulova, Bez u Mikulova, Pmticch, Beclavi-Potorn, Brtnici. Od 1.8.1998 byl poven sprvou vech 6 farnost po svm pedchdci. Od srpna r.1999 byl dlouhodob nemocn a bohosluby v jeho okrsku zajiovali duchovn z okolnch farnost a generln vik brnnskho biskupstv. - V ervenci r.2000 byl Mgr.Dvok ze zdravotnch dvod zprotn pastoran sluby ve farnostech. 10. 8. 2007 zemel ve svm roditi.

2000 - 2006 VLASTIMIL PROTIVNSK Mgr., administrtor excur.z Rakvic. Narozen r.1969 ve Znojm, svcen r.1998. - Byl kaplanem v Brn na Petrov, pozdji v Beclavi. Od ervence r.2000 byl poven sprvou farnost Rakvice, Pavlov, Ptluky, Milovice a Zaje. Za nj dochz ke zruen farnosti. Ptluky se stvaj fililkou Rakvic.