Maminka, tatínek, Vilík a Amálka vyrazili na výlet do přírody. Děti byly natěšené, chodí ven moc rády. Vzpomínaly, jak byly minulý týden s dědečkem v lese a učily se používat mapu. Vilík také mamince a Amálce povídal, jak spal s tátou přes noc ve stanu. Sice už to všichni několikrát slyšeli, ale Vilda na tuto událost vzpomínal moc rád.
Jak tak povídali, přišli na místo, kde lesní cesta končila. Amálka byla zrovna pár kroků napřed, takže na to přišla jako první. „Jejda!” vykřikla. „Tudy se nedá jít dál.” Když ji ostatní dohnali, rozhlíželi se kolem, jestli třeba někde neuvidí nějakou zarostlou lesní pěšinu. Ale nikde nic. „Co teď budeme dělat?” staral se Vilda. „Škoda, že s sebou nemáme mapu. To bychom mohli najít cestu podle ní. Stejně jako minulý týden.” Maminka ho uklidňovala: „Papírovou mapu sice nemáme, ale to nevadí. Tatínek si poradí.”
A táta si skutečně brzy poradil. Vytáhl z kapsy mobil, aby se mohl podívat do map. Hned mu ale ztuhl úsměv na tváři: „Není tady signál.” Rozhodl tedy, že trochu popojdou po cestě zpátky. Za chvíli naštěstí signál zachytil. Otevřel si pak na mobilu
mapy, které mu ukázaly, kde se rodina právě nachází. Pak chvilku koukal na obrazovku a přemýšlel. Po chvíli se znova usmál a vítězoslavně pronesl: „Už vím, kudy jít!” a vykročil. Maminka, Vilda i Amča se vydali za ním. Za chvíli se napojili na turistickou trasu, která už byla značená, a po ní bez problému došli zpátky k autu.

Podobně jako tatínek vedl rodinu, vede nás Ježíš do Božího království.

Kde jsi byl/a na výletě? Líbilo se ti tam?