Advent
1. adventní neděle letos připadá na 3.12.
Roční okruh církevních svátků se nazývá církevní rok. Jeho části zpřítomňují liturgickým slavením jednotlivé etapy dějin spásy.
Nový církevní rok začíná první adventní nedělí. Název pochází z latinského slova "adventus" (příchod). V křesanském smyslu slova tento výraz označuje příchod Mesiáe, který se uskutečnil narozením Jeíe Krista a slaví se o Vánocích (25.12.). V adventu se křesané vívají do atmosféry dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele do lidských dějin a zároveň oivují touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovně do svého vlastního ivota.
Dnes trvá adventní doba 4 neděle před slavností Narození Páně (25.12.). První začátky adventu se objevily v jiní Galii a ve panělsku koncem 4. století. V průběhu 12. a 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi.
V adventní době se při bohoslubách pouívá fialová barva a oltáře se nezdobí květinami - na znamení usebranosti a kajícnosti (s výjimkou 3. adventní neděle, kdy je barva růová - zdůraznění radostného očekávání). V lidových zvycích je vak zdůrazněn i radostný charakter adventu - např. kolední obchůzky, adventní hry či vánoční vytrubování.
Výraznou postavou adventní doby je poslední z řady starozákonních proroků - sv. Jan Křtitel, který je Kristovým bezprostředním předchůdcem. Jde před Jeíem a vydává mu svědectví svým kázáním, křtem obrácení a nakonec svou mučednickou smrtí.
K předvánoční výzdobě patří ji tradičně adventní věnec se čtyřmi svícemi, které se postupně zapalují, take na konci adventu svítí vechny čtyři. Tento zvyk nepřímo navazuje na idovskou tradici - starou více ne 2000 let - slavení svátků světel zvaných Chanuka, které spadají větinou na přelom listopadu a prosince.
Vánoční okruh končí svátkem Křtu Páně, který připadá vdy na neděli po 6. lednu, kdy se slaví slavnost Zjevení Páně neboli lidově svatých Tří králů. Pak následuje první část liturgického mezidobí.
Čtyřicetidenní postní doba, která začíná Popeleční středou, je přípravou na Velikonoce. O Velikonocích si připomínáme Kristovy poslední chvíle s apotoly v jeruzalémském večeřadle, smrt na kříi a zmrtvýchvstání. Proto jsou Velikonoce vrcholem celého liturgického roku. Velikonoční doba trvá 50 dní a končí Svatoduními svátky. Poté následuje druhá část liturgického mezidobí. Poslední nedělí liturgického mezidobí je slavnost Jeíe Krista Krále.
Během roku uctívá katolická církev téměř kadý den určitého světce. Současná podoba církevního roku je výsledkem dlouhého dějinného procesu a od vzniku křesanství se často měnila.
ZPĚT