V následujících řádcích se rád vracím ke vzpomínkové slavnosti v Letonicích, neboť svým významem si zasluhuje více naší pozornosti. Této události předcházela informační příprava. Na stránkách Vyškovských novin se mohli čtenáři postupně seznámit s životními osudy některých osobností z naší obce, které v minulosti trpěly pod totalitním nacistickým a komunistickým režimem (zák. č. 198 /1993 Sb.) - plk. František Hála, P. Metoděj Vl. Vitula, OPraem.a Mons. Jan Podveský.
Celá slavnost byla pořádána naší farností a Konfederací politických vězňů České republiky v rámci Týdne obětí komunismu pod záštitou prezidenta České republiky Václava Havla. K této příležitosti byla na jaře opravena fasáda fary, v kostele se provedly opravy na osvětlení oltáře, oltářních stupňů aj. V neděli 9. června 2002 odpoledne se ve vyzdobeném kostele a jeho upraveném okolí shromáždil veliký zástup místních i hostů. Po modlitbě sv. růžence byly zpívány Loretánské litanie. V té chvíli byl již na faře přivítán mj. i pan arcibiskup Mons. Karel Otčenášek z Hradce Králové. V trvání farnosti Letonice to byla historicky první návštěva arcibiskupa. Po uvítání arcibiskupa, kněží a všech farníků i hostů v kostele byla slavena pontifikální mše svatá za doprovodu Vyškovského smíšeného pěveckého sboru. Lidé seděli a stáli i na hřbitově, neboť chrám byl zcela zaplněn. Po mši svaté za hlaholu zvonů i za občerstvení děvčaty nabízenými koláčky vyšel průvod z kostela k faře. V čele se nesl kříž, v průvodu šli s arcibiskupem kněží, ministranti, děti, farníci, hosté a zástupci státních a společenských institucí. U fary se konala druhá část slavnosti. Po pozdravení někteří z hostů ve svém projevu vzpomněli zásluhy Mons. Podveského z osobního i společenského života, byla zdůrazněna nutnost vytrvání dobra i v době dočasného vítězství zla ve společnosti. Bylo připomenuto občanů z Letonic, kteří trpěli v době nacismu i komunismu, jmenováni byli lidé mučení, popravení i odsunutí jako např. tzv. kulaci. Bylo vzpomenuto statečných obětí našich spoluobčanů, byl připomenut i život a zásluhy plk. František Hály, P. Metoděje Vituly a Mons. Jana Podveského. Po modlitbě byla odhalena pamětní deska na faře s vděčnou a zbožnou vzpomínkou na Mons. J. Podveského. Byla posvěcena a v podání sboru zazněla státní hymna a národní písně. Po poděkování za účast a podporu i za pomoc s přípravou celé slavnosti se lidé pomalu rozcházeli a rozjížděli domů. Pod pamětní deskou zůstala kytice věnovaná prezidentem ČR a hořící světlo. Hosté byli pohoštěni na faře. Během neděle bylo u nás pěkné a slunečné počasí i když v okolí pršelo, přes špatnou prognózu počasí na naši akci vydrželo.
Z významných hostů uvádím alespoň některé: P. Fišer – ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky ČR, Ing. S. Juránek – krajský hejtman, JUDr. A. Procházka – soudce Ústavního soudu ČR, plk. Prof. I. Hoza - rektor VVŠPZ Vyškov, JUDr. S. Drobný – předseda Konfederace politických vězňů ČR, L. Šustr a P. Pleva – poslanci, RNDr. O. Dočekal – senátor, zástupci Českého orla, starostové a mnozí další. Z kněží to byli: Mons. Karel Otčenášek – arcibiskup a spoluvězeň, Mons. Jan Valerián – v době zatčení P. Podveského byl jeho kaplanem, Mons. V. Fišer, P. Jan Pavlík, SJ – spoluvězeň a dlouholetý jezuitský provinciál, a další.
Poděkování všem, kteří pomohli s přípravou a organizací celé akce. Především místní farníci se dobře zhostili celého pořádání. Poděkování všem, kteří z řad farníků, přátel, spolků, sponzorů a institucí přispěli na zajištění celé slavnosti i na pořízení pamětní desky. Přispěl i úřad Jihomoravského kraje v Brně a OÚ Letonice. Slavnost svým obsahem překonala hranice regionu, účastnili se jí lidé z celé republiky. Pro naše věřící spoluobčany však zůstalo nepochopitelné chování a vystupování našeho starosty, který se akce zúčastnil jen u fary a to pozorováním z protější strany ulice. Jeho místo bylo mezi oficiálními hosty před farou. Starosta má zastupovat celou obec, tedy i křesťany. Na celou akci byl OÚ Letonice zván farářem osobně i písemně, naposledy dopisem 31. 5. 2002. Státní i církevní hosté se podivovali nad takovým jednáním a vystupováním. Jinde by Obec Mons. J. Podveskému udělila třeba titul čestného občana in memoriam.
Pro připomenutí či pro seznámení uvádím stručný životní příběh Mons. Jana Podveského. P. Jan Podveský se narodil 10. 10. 1909 v Bučovicích. Kněžské svěcení přijal v roce 1934 v Brně a působil pak v Jaroměřicích nad Rokytnou, Brně – Obřanech, Kuřimské Nové Vsi a v Letonicích. Ne vždy však mohl pracovat jak by měl a chtěl. Již 1. 3. 1948 byl poúnorovým komunistickým režimem zbaven práva výuky náboženství na školách. V roce 1951 byl STB zatčen v tzv. babickém případu a v roce 1952 byl ve státní proticírkevní razii jako jaroměřický farář odsouzen „za velezradu na 16 let, k pokutě 10.000.- Kčs, ke ztrátě čestných práv občanských a k propadnutí celého jmění“. Byl vězněn v Jihlavě, na Mírově, v Leopoldově a ve Valdicích. V roce 1963 byl ze zdravotních důvodů z vězení podmíněně propuštěn, pak pracoval v UP v Bučovicích, kde i bydlel v domě č. 75 na Slavkovské ulici. V roce 1974 byl vypovězen z Letonic, byl násilně pensionován. V roce 1992 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován Kaplanem Jeho Svatosti s titulem Monsignore, v roce 1994 byl biskupem Mons. Karlem Otčenáškem jmenován čestným kanovníkem kolegiátní kapituly Povýšení sv. Kříže v Litomyšli.
P. Jan Podveský začal zajíždět do Letonic na podzim roku 1966 pro zastupovaní zdejšího nemocného faráře P. Antonína Rimeše. Po jeho odchodu do důchodu dostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby a po ustanovení kapitulním vikářem nastoupil k 1. 3. 1967 na místo do Letonic. Během jeho působení v této farnosti se kromě řádné duchovní správy a běžné údržby farních objektů podařilo mnohé. V roce 1968 proběhla oprava krovu a střechy kostela, v roce 1969 pak celková oprava kostela (omítky, rozšíření sákristie, nové věžní hodiny a ciferníky, oprava kaple P. Marie Bolestné aj.). V roce 1970 byly vydlážděny hlavní cesty na hřbitově, byly pořízeny a 18. 10. 1970 slavnostně posvěceny dva nové zvony, byla osazena nová kovaná brána do vchodu kostela. V roce 1971 bylo zavedeno elektrické vytápění kostela, v roce 1973 bylo upraveno osvětlení kostela, byly pořízeny lavičky pro děti. Z hlediska duchovní správy lze uvést, že v roce 1967 bylo 30 křtů, 10 svateb, 20 pohřbů, dětí v náboženství 49 (tj. 58 %). V roce 1968 díky politickým událostem došlo k uvolnění náboženského života. V Letonicích bylo opět slaveno Boží Tělo s průvodem, věřící se zúčastnili uvítání otce biskupa Mons. Karla Skoupého po návratu po 15 letech internace na biskupský stolec v Brně. V roce 1969 bylo 24 křtů, 11 svateb, 14 pohřbů a dětí v náboženství 112. V roce 1970 proběhla čtyřdenní duchovní obnova pod vedením P. Josefa Soukopa, které se denně průměrně účastnilo 460 osob. V roce 1972 bylo v Bučovicích biřmováno 80 biřmovanců z Letonic. K 30. 6. 1974 byl P. J. Podveskému odňat státní souhlas k výkonu duchovní správy v Letonicích a zároveň byl vypovězen z okresu Vyškov. Důvod mu oficiálně sdělen nebyl, skutečnost byla však taková, že se stal tehdejšímu normalizačnímu režimu krajně nepohodlným pro své horlivé působení ve zdejší farnosti a pro dosažené výsledky na rovině duchovní i materiální a pro celkovou oblibu a popularitu. Na jeho odstranění se pak podílel krajský církevní tajemník Dr. V. Bělohoubek a okresní i místní orgány. Po zásahu kapitulní konzistoře se k 1. 7. 1974 podařilo získat pro něj alespoň načas místo faráře v Brně – Obřanech a oddálit tak jeho vynucený odchod do důchodu. K 1. 4. 1975 mu bylo dovoleno na důchod nastěhovat se do opuštěného domu filiální duchovní správy v Kuřimské Nové Vsi, farnost Deblín, kde nadále žil a působil.
Milý otec Jan odevzdal svůj naplněný a ukončený život - srdce, oběti, duši i své přátele Pánu Bohu ve chvíli své pozemské smrti 15. 5. 1994 v Kuřimské Nové Vsi. Pohřben byl na místním hřbitově 21. 5. 1994. Na kněžském hrobě na našem hřbitově je pro vzpomínku uvedeno jeho jméno.
P. ICLic. Mgr. Jan Martin Bejček, OSB, farář.
Tento článek byl sepsán pro prosincové vydání obecního Letonického zpravodaje. Nebyl však vůbec otištěn. Dle telefonického sdělení dne 19. 12. 2002 šéfredaktorky a manželky s. starosty Obce a dřívějšího s. předsedy MNV Letonice nebyl otištěn pro polemický obsah a neústupnost od pravdy, kterou prý autor nemá a ani neuzná svůj omyl.