Dopis P. Romana
3. 1. 2007
Zdravím Vás na Klokotech
a přeji hodně Božího požehnání v celém roce 2007.
My jsme tady překrásně oslavili Vánoce. V neděli, 24. prosince, tu posvětilo
svůj manželský svazek deset párů z Baie-de-Henne. Byla to veliká slavnost
pro celou vesnici a všichni z toho měli upřímnou radost.
Tady ve farnosti všechno probíhá svým vesnickým tempem a lidé jsou vděční za každou změnu. Na Vánoce jsem jim tak poprvé pustil film Ježíš z projektoru, který jsem dostal darem od vás, když jsem byl u nás v Čechách. Spousta lidí a prakticky všechny děti tak poprvé viděli tak veliký obraz, jako v kině, a byla to veliká show pro všechny, teď musím odolávat každodenním prosbám o promítaní filmů, naštěstí ještě zatím žádný další nemám.
Hned po Vánocích jsem vyrazil s místní mládeží na čtyřdenní diecézní setkání, které se konalo asi ve čtyřicet kilometrů vzdálené sousední farnosti a jelikož moje auto má už zase technické problémy, vyrazili jsme pěšky a byla to docela túra. Mládež, přesto že mi během cesty neustále spílala, byla nakonec velice vděčná za toto překrásné setkání, které bylo naplněné modlitbou a vzájemným poznáváním mladých lidi z diecéze.
Sestřičky
odjely hned po Štědrém večeru na takovou menší dovolenou během školních prázdnin,
které tu jsou až do příštího týdne a tak tu teď "válčím" s mými
farníky o samotě.
Silvestr tu proběhl v poklidné atmosféře, lidé tu nemají žádné petardy, rachejtle
ani televizi a tak jsme slavili půlnoční mši, na kterou se shromáždila skoro
celá vesnice a po které všichni Haiťané pojídají polévku "jurmon",
která je symbolem nezávislosti země, tu tady slaví právě prvního ledna.
Já tedy přeji i Vám na Klokotech, aby se radost z jednoduchosti a prostoty
navrátila do všech rodin, kde nákupní shon už zničil pravou podstatu Vánoc
a Ježíš už dávno nemá ústřední místo v celém tom komerčním shonu.
P. Roman
