Podle nejstarších zmínek v Kosmově Kronice české byl hrad Chýnov roku 981 pomezním hradiskem kmene Slavníkovců z Libice ( has urbes habuit terminales Hinov, Doudlebi, Netoliczi usqae ad mediam sylvam tyto pomezní hrady: Chýnov, Doudleby, Netolice až doprostřed hvozdu ). První kostel byl románský a světil ho podle ústního podání sám sv. Vojtěch Slavník (997), druhý biskup pražský. Z tohoto kostela se nic nezachovalo, není tedy zcela jasné, kde stál a jak vypadal. Pravděpodobně se nejednalo o rotundu, ale o kostel s lodí a apsidovým závěrem, jaké se v té době v Čechách stavěly. Za prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (*1305, 30.6.1364) došlo ke stržení románského kostelíku a stavbě většího kostela gotického. Arcibiskup Arnošt, podle dochovaných pramenů, také přestavěl hrad a založil v okolí mnoho rybníků, jednou v roce na celý měsíc do Chýnova jezdil a v kostele se rád modlíval. Dispozice gotického kostela byla pravděpodobně stejná, jako dispozice kostela dnešního, byl jen menší a kratší. Zachoval se z něj presbytář - opěrný systém, kamenické prvky a omítky. Kostel byl v letech 1670 - 1679 přestavěn do dnešní podoby - barokizován - a rozšířen italským stavitelem Pietrem Spinettim, za posledního z Eggenbergů. Jan Křtitel, který zemřel roku 1710 bez potomků, odkázal svůj majetek své ženě, Marii Arnoštce (Ernestině), rozené ze Schwarzenbergu a po její smrti roku 1719 jej zdědil její prasynovec Adam František. On také nechal roku 1727 přistavět věž, dominantu Chýnova i okolí.
Kostel má nyní pět oltářů, které pochází z roku 1748. Vpravo je oltář sv. Kříže, vedle oltář sv. Anny Samotřetí, úplně vlevo je oltář Panny Marie, vlevo je oltář sv. Jana Nepomuckého. Na hlavním oltáři nahoře je obraz biskupa Erasma, dole pak v oválném rámu obraz Nejsvětější Trojice.
