nový kontakt
Nové kontaktní údaje
ThMgr. Adam Depa - děkan - vede duchovní správu farnosti
telefon: 721 124 791
e-mail: adepa(zav.)seznam.cz
Poute ke sv branam
Poutě ke Svatým branám
Upozornění: pouť do katedrály Svatého Ducha se ruší
nejbližší: ČT 13. 10. 2016 Koclířov - ČM Fatima
_Porad bohosluzeb vyveska
Cirkevni prikazaní
PATERO CÍRKEVNÍCH PŘIKÁZÁNÍ
1. O nedělích a zasvěcených svátcích se účastnit mše svaté a zachovat pracovní klid.
„O nedělích a dalších zasvěcených svátcích jsou věřící vázáni povinností účastnit se mše; kromě toho se zdrží práce a činností, které jsou na překážku bohoslužbě a radosti, vlastní dnu Páně, nebo náležitému duševnímu i tělesnému zotavení“ (kán. 1247 CIC).
„Povinnost účasti splní, kdo se mše účastní, kdekoliv se koná katolickým obřadem, buď v den svátku, nebo večer předcházejícího dne.
Jestliže z důvodu nedostatku duchovních nebo z jiného závažného důvodu není možná účast na mši, velmi se doporučuje, aby se věřící účastnili bohoslužby slova, jestliže se koná podle předpisů diecézního biskupa ve farním kostele nebo na jiném posvátném místě, nebo aby se věnovali po náležitou dobu modlitbě buď sami, nebo v rodině nebo ve společenství rodin“ (kán. 1248 § 1 a 2 CIC).
2. Vyzpovídat se ze svých hříchů aspoň jednou za rok.
„Každý věřící, jakmile dospěl do věku užívání rozumu, je povinen alespoň jednou za rok upřímně vyznat své těžké hříchy“ (kán. 989 CIC).
3. Přijmout Svátost oltářní aspoň ve velikonoční době.
„Každý věřící je po svém prvním svatém přijímání povinen alespoň jednou za rok přistoupit k svatému přijímání. Toto přijímání je povinen splnit v době velikonoční, pokud je ze spravedlivého důvodu nesplní v jinou dobu během roku“ (kán. 920 § 1 a 2 CIC)
4. Zdržovat se od požívání masa a zachovávat půst újmy ve stanovené dny.
„Pokání zdrženlivostí i újmou se zachovává na Popeleční středu a na Velký pátek, v den utrpení a smrti našeho Pána Ježíše Krista“ (kán. 1251 CIC)
5. Přispívat církvi na její potřeby.
„Křesťané jsou povinni přispívat na potřeby církve, aby měla prostředky, nutné pro bohoslužby, pro apoštolát, pro charitativní činnost a také pro přiměřené vydržování těch, kdo jí slouží.
Křesťané jsou také povinni usilovat o sociální spravedlnost a ze svých příjmů podporovat chudé, pamětlivi příkazu Páně“ (kán. 222 § 1 a 2 CIC)
ZASVĚCENÉ SVÁTKY
všechny neděle, slavnost Narození Páně a slavnost Matky Boží, Panny Marie.
Církev doporučuje stejně slavit:
Zjevení Páně, Nanebevstoupení Páně, Těla a Krve Páně, Neposkvrněné početí P. Marie, Nanebevzetí P. Marie, sv. Josefa, sv. Petra a Pavla, sv. Cyrila a Metoděje, sv. Václava a Všech svatých.
POSTY
Popeleční středa a Velký pátek jsou dny přísného postu: zdrženlivosti od masa i újmy v jídle (zdrženlivost od masa zavazuje od 14 let, újma v jídle od 18 do 60 let).
Každý pátek, pokud na něj nepřipadne církevní slavnost, je dnem pokání. Forma pokání je půst od masa nebo jiný kající skutek nebo modlitba.
Celá postní doba je časem kající praxe církve.
Před každým přijímáním Svátosti oltářní je eucharistický půst alespoň 1 hodinu.
Zehnani zvonu v Restokach
Žehnání zvonu v Řestokách:
Sv rok milosrdenstvi odpustky
Ve Svatém roce milosrdenství lze získat odpustky
Svatý rok milosrdenství se může stát příležitostí k setkání člověka s Božím milosrdenstvím. Je to šance k získávání odpustků pro sebe nebo pro duše zemřelých.
Odpustky vázané na Svaté brány
Papež František uvádí běžné podmínky pro získání odpustků, které známe např. z modliteb za zemřelé, ale připojuje ještě další podmínky.
· vykonat svátost smíření
· účastnit se mše svaté a přijmout svaté přijímání
· pomodlit se za Svatého otce a na jeho úmysly, které nosí ve svém srdci pro dobro církve a celého světa (např. Otče náš a Zdrávas Maria) - tyto tři výše uvedené podmínky lze vykonat řadu dní před tím či po tom, kdy je vykonán předepsaný odpustkový úkon, nicméně je vhodné, aby svaté přijímání a modlitba na úmysl nejvyššího velekněze byly vykonány v tentýž den jako odpustkový úkon
· na daném místě se pomodlit modlitbu Otče náš a Vyznání víry
Papež ale do podmínek vložil ještě další dva body:
· jako projev své hluboké touhy po skutečném obrácení vykonat krátkou pouť ke Svaté bráně (podle fyzických možností každého člověka)
· zamyšlení či rozjímání na téma milosrdenství
Odpustky vázané na skutky milosrdenství
Svatý otec ale touží rozšířit možnost získat odpustky i na další okamžiky našeho života. Proto je možné získat odpustky Svatého roku také při konání skutků milosrdenství! Papež ve svém dopisu Rino Fisichellovi píše: "Prosil jsem, aby církev v tomto Roce milosrdenství znovu objevila bohatství skryté ve skutcích duchovního i tělesného milosrdenství. Zkušenost s milosrdenstvím lze totiž nejlépe poznat právě prostřednictvím konkrétních projevů, jak nás to učil i Ježíš. Vždy, když některý věřící osobně vykoná jeden či více z těchto skutků, bezpochyby tak získá i odpustky spojené s tímto Svatým rokem."
Mezi skutky tělesného milosrdenství se především počítá:
· dát najíst tomu, kdo má hlad
· napít tomu, kdo trpí žízní
· hostit toho, kdo nemá střechu nad hlavou
· obléci ty, kdo nemají, co na sebe
· navštěvovat nemocné a vězněné
· pohřbívat mrtvé
· tradičně se také připojuje osvobozovat zajaté
A ke skutkům duchovního milosrdenství počítáme:
· učit nevědomé
· radit především pochybujícím
· těšit zarmoucené
· posilovat klesající či napomínat hřešící
· trpělivě vše snášet
· odpouštět ubližujícím
· modlit se za živé i za mrtvé
Více to popisuje Katechismus katolické církve v článku 2447: "Skutky milosrdenství jsou činy lásky, kterými pomáháme svému bližnímu v jeho tělesných nebo duchovních potřebách. Učit, radit, těšit, posilovat — to jsou skutky duchovního milosrdenství, stejně jako odpouštět a trpělivě vše snášet. Skutky tělesného milosrdenství spočívají obzvláště v tom, že dáváme najíst tomu, kdo má hlad, že hostíme toho, kdo nemá střechu nad hlavou, že odíváme toho, kdo nemá co na sebe, že navštěvujeme nemocné a vězněné, že pohřbíváme zesnulé. Dávat almužnu chudým je mezi těmito skutky jedno z hlavních svědectví bratrské lásky; je to také úkon spravedlnosti, který se líbí Bohu: "Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně"(Lk 3,11). "Raději dejte to, co je v mísách, jako almužnu a pak vám bude všechno čisté"(Lk 11,41). "Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: ‘Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se’ — ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je (jim) to platné?" (Jak 2,15-16)." (zdroj: cirkev.cz)
